pondělí 28. ledna 2013

najdi mě


Jestli to tu čtete často, tak už víte jakej jsem maniak na vany. Paradoxem je, že vana co máme doma je hrozně malá. Je to prostě malá sedací vana pod oknem, takže je v ní navíc zima. Moc dlouho v ní nevydržim.
Dneska se mi z ní ale nechtělo. Bylo mi tam dobře. Za oknem sníh a kolem mýho alabastrovýho těla jenom horká voda. Za celej den jsem konečně cejtila klid. Neštvalo mě, že mam půlku těla z vody venku, že mam konečky vlasů nacucaný vodou. Nastal takovej ten mír v duši. Ono je to tam takový světlý, hodně bílý. Takový strašně nevinný. Byla jsem součástí tý vší nevinnosti najednou. Souhra okolností dnešního světlýho dne. Bílá obálka.
Budu spát v bílym, abych si tu čistotu na chvilku zachovala. A budu se ztrácet na prostěradle. Třeba se tak ráno probudim. S čistou hlavou.

maybe you're the same as me 
we see things they'll never see 
you and I are gonna live forever 

neděle 27. ledna 2013

špatný nehty

Ležim a koukam do stropu. Připadá mi to jako dny. Venku se to nemění. Ve skutečnosti jsou to jen minuty nebo možná spíš sekundy. Bušení rukama do stěny, volání o pomoc. Bez odezvy. Poslouchání těch samejch písniček pořád dokola. Koukání do stěny a další hypnotizace stropu. Naopak. Hypnotizace mě. Divnej pocit v celym těle, když se postavim. Slábnu. Každou další chvilkou slábnu.

Jsem přenašeč.
Co je vlastně vůbec skutečný?


sobota 26. ledna 2013

kdybych





Odpovídam otázkama. máš se?
Venku je to takový zastřený. něco mi je
Umíram. zase
Hudba je lepší a lepší. deprese
Žlutý světlo. kde mam prášky?
Studenej pokoj. skládam se k zemi
Tma. lidi jsou daleko


středa 23. ledna 2013

mokrý zevnějšek

Co bych měla dělat. Co bych měla říct. Aby to všechno bylo správně. Netušim. Jako bych někdy tušila. Stejně na tom nakonec nesejde. Faktem zůstává, že chci byt. Ráda si představuju jak by to tam vypadalo. Já vim, že to neni jednoduchý jak se zdá. Nemam dostudováno, nemam práci a takový tyhle věci. Chtít stejně můžu pořád. Třeba se to jednou splní. Třeba.
Jsem ledová, mam pocit jako by se to počasí do mě vstřebávalo, i když nechodim ven. Chybí mi nějaký zážitky. Nějaký mam, to jo, z víkendový akce. Pořád to asi neni ono. Pořád něco hledam a zkoušim. Fakt pořád.
Přijde mi, že nepatřim do normálního života. Spíš někam do filmu. Chci, aby mi k životu hrál soundtrack, bylo by to vtipný. Představuju si to, když jdu ulicema se sluchátkama v uších.
Zašla bych na nějakou výstavu, jenže se tu nic neděje. Dalo by se někam jet, jenže nechci sama. Hrajou mi tu aspoň starý Horrors. Docela mě to naplňuje. Nikdy nikdo nechce trsat, ani v opilosti.
Berlín, Paríž, Londýn. Možná tak na globusu. Svíticim globusu.


                                Bludičky bloudí,
 prsty se třesou, 
hlavama kroutí, 
těžce to nesou.
A co?
Nevyslovený myšlenky a úspěch.


úterý 22. ledna 2013

jazyky

Nemluvim, nemam hlasivky/jsem zase sick. Party ve stylu skins, tak to mám asi nejradši. A růžový cigára už nejsou růžový, cigára bez stylu Isabelle.
 Tak třeba kouřila ruské cigarety, které měly světle fialovou barvu, takže vypadaly jako rtěnka; přejmenovala je na Rasputinky". Když některá z nich odmítala zhasnout i po několika pokusech o zadušení, Isabelle vždycky vyhrkla: ,,Ona odmítá zdechnout! Jako Rasputin."
Lidi nejsou přesvědčený o tom, jak strašně hezký těla maj. Věřim tomu, že i vy máte krásný těla.
Jinak si připadam chvilkama dost stupidně a smutně zároveň. Konečně jednou aspoň vim, kvůli čemu. Snad to k něčemu taky bude. Čekam na dopisy (mezitim, než jsem dopsala tenhle článek, už jeden z nich držim v ruce). A jsem nedočkavá a fotky už mam.

Chci léto. Holý nohy, ujetý sluneční brejle a venkovní flákání se.


Ničení trik staršího sourozence.

středa 16. ledna 2013

těla


Tyhle fotky chlapců jsou dokonalý. Víc pod perexem, najdete tam i odkaz na blog autora fotek.


pondělí 14. ledna 2013

elektrický tělo

Dostává se mi to do očí jako sněhový vločky. Pořád to neni tak zlý. Hodně o všem přemýšlim. Klepou se mi nohy. Studim. Tupě zíram. 
Ale pořád dobrý.



Mary prays the rosary for my broken mind

pondělí 7. ledna 2013

řasy







Vyvolam fotky. Budu se snažit.                            
Stesk se mi motá do vlasů.     
Hořkost mám na víčkách.
Stéká mi ke rtům, kde se vstřebá.
Je mi jinak.
Vždycky mě něco nepatrně změní.
Navždycky.


Sigur Rós 

čtvrtek 3. ledna 2013

sůva z nudlí





Žiju jen ve tmě.
Občas bliká.
Vnitřně blednu.
Jako zašlá fotografie.
Koukaj mi ramena a kolena.
Napůl čistá a napůl špinavá.
Nejsme jen těla, jsme celý duše.
Bolavý duše.
Návykový.
A taky milující.
Nikdo to nepřestanu zkoušet.
Dokola obmotávat pramen vlasů kolem prstu.
Pusť.
Ale neoupouštěj mě.






středa 2. ledna 2013

avada kedavra

Silvestr. Bavilo mě pít, usmívat se, kouřit camelky a maryjane a milovat všechny nigga bratry, co jsem měla kolem sebe.
Měla jsem pocit, že někam patřim.
Ráno žádná kocovina, jen skvělej pocit.

I love you, I really do.