pod přikrývkou tvý vůně

Tak jsem se rozhodla vzít si tě, omotat si tě kolem prstu. Kolem prostředníčku levý ruky. Spolknout tě jako tu nejdražší pilulku na celym špatnym světě. Na oplátku jsem tvoje. Můžeš mi rozmazávat rtěnku ze rtů po těch tvých. Držim se tě jako špína za nehtama. A jediný po čem toužim je vlízt si s tebou do vany, ve který spláchnem zbytky z fisízovatý země, co byla naší postelí po několik sekund. Nebo možná hodin, s tebou je čas relativní.
Vlastně jsem se nerozhodla přímo já, tak jako spíš něco ve mně. Je to jiný. Je to "je t'adore" nápis z modřin na stehně. Je to nemoc. Je to šílenost. Je to wow. Je to tak hrozně moc správně.
Nepřítomná pro okolí, schovaná ve skříni pod postelí.
Tak si mě vezmi taky, omotej si mě kolem prostředníčku pravý ruky, protože budem z výše fuckovat svět.

vždycky začnu utíkat pryč

Fajn, dobře, tohle ráno.
Točí se mi svět.
Zmojí krve se snad všechno odplavilo.
Tam a zpátky.
Vytřeštěnej pohled směrem k zrcadlu.
Zavřu se v koupelně s kocourem.
Neleze mi do vany.
Mácham hlavou , protože mam mokrý vlasy.
Asi.
Jdeme pryč, tady na tebe moc čumí.
Tvoje bledá kůže je z těch pohledů vždycky celá špinavá.

Od čeho to máš? Já nevim!
Nevim to, do prdele nevim a je mi to jedno.
Vracim se zpátky na dětský hřiště.

hořim na jedinym místě

Rozprodávam kusy sebe. Některý kusy nic nestojí. A některý za nic nestojí.

Nevim, jestli se mi chce usmívat nebo brečet. Radši se usmívam, protože to nevzbuzuje tolik otázek. Nestrhává to takovou pozornost na tvář. Asi je to takhle přirozený. Taky asi dělam samý naprosto přirozený věci. Správný, špatný, obojí naráz. Necejtim se kvůli tomu nijak zle. Nepřijdu si špatně. Cejtim se dobře, i přesto že vim, že jsem špatná. Nejlíp špatná.
Nic necejtim, jenom tlukot srdce nebo zrychlenej tep. Žádná bolest. Když nepočítam sluncem osmaženej obličej a ruce (třpytivý krémy po opalování, proč?) nebo občasné žaludeční nedorozumění.. vážně žádná bolest.
Bohémové jsou nejlepší a nejhezčí odpadlíci společnosti. Myslim to smrtelně vážně. Nebo možná taky ne.
Mam ráda duhy, mraky, koruny stromů.. A vůbec, mam ráda celej pohled na nebe.

Když spím, zdá se mi o tom, že spím, Tarantino by musel zbožňovat mé nohy a tančila bych do rána.
Uvolněná mysl.