čtvrtek 3. ledna 2013

sůva z nudlí





Žiju jen ve tmě.
Občas bliká.
Vnitřně blednu.
Jako zašlá fotografie.
Koukaj mi ramena a kolena.
Napůl čistá a napůl špinavá.
Nejsme jen těla, jsme celý duše.
Bolavý duše.
Návykový.
A taky milující.
Nikdo to nepřestanu zkoušet.
Dokola obmotávat pramen vlasů kolem prstu.
Pusť.
Ale neoupouštěj mě.






5 komentářů:

  1. Občas to cejtim taky. Ale momentálně ani nevím jak se mám. Co to je..

    OdpovědětVymazat
  2. Kolena, ramena, a ještě klíční kosti...

    OdpovědětVymazat
  3. já sice mám rád kočky, ale nechtěj bych bejt v jejich kůži, nechci bejt žádný zvíře, to radši budu v depresi ve svým těle

    OdpovědětVymazat
  4. A tvůj tumblr je tajný, nebo mi ho prozradíš..?

    OdpovědětVymazat