neděle 27. ledna 2013

špatný nehty

Ležim a koukam do stropu. Připadá mi to jako dny. Venku se to nemění. Ve skutečnosti jsou to jen minuty nebo možná spíš sekundy. Bušení rukama do stěny, volání o pomoc. Bez odezvy. Poslouchání těch samejch písniček pořád dokola. Koukání do stěny a další hypnotizace stropu. Naopak. Hypnotizace mě. Divnej pocit v celym těle, když se postavim. Slábnu. Každou další chvilkou slábnu.

Jsem přenašeč.
Co je vlastně vůbec skutečný?


2 komentáře:

  1. Nic. Žijeme v našich vysněných světech a trávíme každou volnou minutu koukáním do stropu.

    OdpovědětVymazat
  2. Mám podobný dumání. Došla jsem k tomu že neexistuju. Avšak ještě nevim jak je to se vším kolem..

    OdpovědětVymazat