čtvrtek 19. prosince 2013

Nechte mě ležet v peřinách a žádný otevírání oken.

Tíha mrazivýho počasí na mě dopadá všemožnejma způsobama. Třeba si neustále něco říkám. Něco jako:
"Lolo, ty Lolo. Ty, co ti hlavou občas plujou myšlenky takový, že by sis tou hlavinkou nejradši prohnala kulku. Nepovídej, neříkej. Že. Cheš. Někam. Pryč. Lolinko, Lolinečko."
Mráz za oknem se kompenzuje horkou vodou, když prázdnýma očima pozoruju zamlženej odraz. Visim si na rtech a mam pocit, že ty jediný jsou správný. I když neumí správně mluvit, pořád dokážou říkat hezký věci.
Neurotičnost. Cynismus. Nenávist. Vulgarita. Zamračenej výraz nebo zvedlý obočí. Cokoliv si moje mysl zamene.
Přemýšlim, jak nepřemýšlet nad věcma.

3 komentáře:

  1. kéž by to aspoň fakt mrzlo! :) ahoj

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo by to lepší než "tohle". Ahoj Zebřičko!

      Vymazat
  2. Nad tím přemýšlím též. Jenže stačí jedno písmeno, místo a všcko je zas zpátky v hlavě.

    OdpovědětVymazat