středa 5. června 2013

už se neusmívam

Momentálně je to jenom o mně a o mym těle. Byla bych radši, kdybychom (já a moje tělo) na sebe vzájemně byli jenom vůlgární, než abychom se snažili jeden druhýho zabít. Chvilkama to přechází v opravdový šílenství, kdy si přeju, aby už byl konec a strašně u toho řvu. Konec dlouhýho divnýho něčeho, co se se mnou táhne asi už od narození. Váže se k tomu všemu velký množství prášků, pro dnešek je to zatím 7, 2-3 ještě přibudou.
(nesnažim se o sebevraždu)
Pokreslila jsem několik papírů různýma obličejema. Taky jsem koupila film do foťáku, kterej chci využít ještě líp než ten předešlej.
Občas mám perverzní myšlení. Jsem oplzlá.

  občas se cejtim líp, tak se zase zabíjim

8 komentářů:

  1. Ten gif je boží.
    Moje tělo se mě taky občas snaží zabít. Teď máme relativně pozitivní vztah (což se netýká věcí jako "nesnáším svoje tělo", ale teď to berme z té fyzické stránky), ale nerada bych to zakřikla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. merci beaucoup
      Nám už se ten vztah taky lepší, pomalu

      Vymazat
  2. Já vsázim na placebo. Koupim si lentilky a špendlíkem do nich vyškrábu takový ty různý obrázky. Vezmu si tak dva. A najednou je všechno hezčí, fakt. A to se i to tělo s Tebou třeba zkamarádí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to by mě nenapadlo
      Ale já ty prášky brala, protože jsem musela, 4 musím brát ještě i teď

      Vymazat
    2. Tyjo pani, to je to s vama takhle jo az... To preju kazdej den lepsi den :)

      Vymazat
  3. sluší ti to.;) a jinak tyhle stavy znám, aneb cigára, prášky na spaní a chlast...

    OdpovědětVymazat