neděle 28. dubna 2013

there are no reasons z nevim kdy, ale dřív než dnes

Jsem jako Frank Begbie. Begbie totiž nejel v drogách, jel v lidech. Taky jedu v lidech. Jen možná trochu jinak než on. V tomhle ohledu jsem dost náročnej zákazník.
Dělá se mi špatně v hromadný dopravě, sedam zády ke směru jízdy a hodně blízko oknu. Neznámý důvody. Asi mě to táhne na opačnou stranu. Kouknu z okna a nemam ráda, když v něm vidim jenom svůj odraz.
Máme tu další malý zemětřesení. Je to nezvyk.
Ležim, třese se svět. Duní.
Myslím na jediný oční víčka, ze kterých bych chtěla snímat spánek.


2 komentáře:

  1. Ach, poslední věta by se mi hodila do básně!
    Taky tady máme takový malý zemětřesení. Ale už dlouho žádný nebylo...

    OdpovědětVymazat