Bolavý tělo.
Na každym kroku.
Kde mi končí končetiny?
Rozmazaný vzpomínky.
Na dně neumytejch sklenic.
Ve střepech rozbitejch flašek.
Vracim se do snů.
Koupu se ve špíně vlastních myšlenek.
Všude, pořád.
Hlavně ve vlastní hlavě.
Hlavně ve vlastní krvi.
Dej si vanu bez krve, bez myšlenek, jen se spoustou pěny. ;)
OdpovědětVymazatJá se zas chci zahrabat někam hodně hluboko a už nikdy, nikdy nevylézt...