Čmářu na obálky, protože tu neprodávaj pěkný pohledy.
Znovu jsem propadla šílené Alence. Jsem z toho celá (příjemně) poblouzněná.
Chce to hodně punčoch a čaje, hlavně ty punčochy!
Kocouři na pomazlení. Všichni se nešklebí.
Zdálo se mi o španělský pláži, na který bylo v písku plno prstýnků. Ale jenom v noci.
Už teď se mi nechce vylézt z pokoje.
Alespoň jsem flexibilní.
Přesně. I přesto, že mám dneska svátek, jsem zůstala doma. Ráno bylo studenější než večer...Ale z tý podzimní oranžový oblohy jsem poznala, že ještě mám proč žít.
OdpovědětVymazatJá bych nejradši celý den nevylezla z postele. Chci taky umět dávat nohu za krk! :)
OdpovědětVymazatJo postele jsou skvělý, nedaj se jen tak opustit.
VymazatHeh, já ani nevim, jak to tam dam o.O
Nohu za hlavu jsem dala naposledy před rokem. Chjo má doba ohybnosti asi končí. A no... Alenku si asi taky brzo připomenu. Vždyť kdo by tam nechtěl spadnout.
OdpovědětVymazatTřeba se to ještě poddá ;).
VymazatAlenka je prostě alenkovitá ^^