pondělí 3. září 2012

kečup

Nechce se mi tomu věřit. V nemocničnim pyžamu bloudim mezi rozuteklejma písmenkama. Za několik hodin bych měla vstávat, jenže ještě ani nespím. Jsem unavená. Nechci spát. Přece nebudu brečet nad nedopitou lahví červenýho vína. Začnu si to všechno představovat strašně barevný. Zachumlala jsem se do košile, ve který se potápim. Bezvadnej pocit, takhle poránu. Chci cuchat vlasy a zapalovat cigarety. Právě teď. Několik set kilometrů od domova, bosá.
čau.


1 komentář:

  1. Ten pocit, to ráno. Musí to být dokonale dokonalý a přitom příšerný. QUOTES maj vždyck pravdu.

    OdpovědětVymazat