Má papírová kůže.
Pomalu se rozpínám.
To aby se ten strop pořád hýbal.
Dýchej mě, když můžeš.
Svíjej se se mnou na zemi.
Budu ti na oplátku přejíždět prstem po rtech.
Vím, že by se ti to líbilo.
Na tom místě, kde nic nekončí.
Můžu na tebe koukat divnýma očima.
Prostě jen buď
Žádné komentáře:
Okomentovat