Nepsala jsem. Možná je to tim, že je všechno stejný.
Nebo tim, že nejsem často doma. Nebo jen nemám co říct, co dodat.
Snaha o žití.
Moje sny vážně působí reálně. Co ráno, to zklamání.
Potřebuju psát. Ale pokaždý, když něco napíšu, nedává to smysl ani mně samotný.
Zbejvá mi psací terapie. Doposud mimo provoz.
Tupý období. Všechno je stejný, i když se věci neustále mění.
Lidi přicházej, mizej, ztrácí se, zapomíná se na ně.
Kouřit Cobainovky a pít černej čaj. Jindy zas will you maryjane me a čumět.
Uvidim Emilii Autumn, pijavice, krysy. Asylum. Naprosto střízlivá.
Chci zase pryč.
Žádné komentáře:
Okomentovat