Každou noc mi v pokoji něco hučí.
Nejsou to moje myšlenky.
Ty schovávam do bloků.
Posadím se, intenzita slábne.
Zabořím hlavu do polštáře a vrací se to.
Sekunda se táhne ještě víc.
Další noc, co nespim.
Moje tělo chladne. Úsměv mizí.
Nakonec mě tak napadá,
že..
cejtim se tu trošku cizí.
Žádné komentáře:
Okomentovat