Creep

zaří 2011

Je fajn ležet a poslouchat znovu nalezenej Bleach. Jojo, mam potřebu to všem oznamovat, ale tohle je fakt radost, bratři moji.

Dopisuju. Jako že... dopisy. Zkrátka to má něco do sebe, je to supr a bere mě to stejně asi jako Hello Kitty jogurt, snad i víc. (to je sakra co říct)

i'm a negative creep i'm a negative creep i'm a negative creep

Vosičky si myslí, že jsem kytka. Kytky si myslí, že jsem plevel. Plevel si myslí, že tohle město smrdí.

Taky že jo. Smrdí to tu lidma z druhý strany mého myšlení.

Furt to jede. Naše dobrodružství, kouř s trochou duhy. Buďte si pod mostem a zpívejte o tom, že je okej jíst ryby, když nemaj pocity. Viď.

Co je? Stromy, pane jo, stromy a ve vodě bubliny. Taky nejlepší chvilky, viď.

Viď. Děsný slovo, co? I když na tom vlastně ani tolik nezáleží.

Nebo... na čem záleží?

Já pořád netuším, jen tak zhruba, pořád se to mění. Žijem v jedný velký nejistotě, což je docela skličující.

Ale co, fuck it al.