zima mě dejchá

Grimes je moje hudba, když se ochladí. Hrozně mě baví. K dnešku mi ještě pasovalo Coexist od XX. Zní to jinak, když mam studený ruce. Nějak se to hodí. Nevim proč, cejtim to tak.
Navíc asi začnu uctívat pohyby Thoma Yorka, který předvádí v Lotus Flower. Vlastně je víceméně už uctívam.

..navíc je tak hezká!

Pořád něco dělam, snažim se odpoutat od toho, co jsem doteď nedělala, protože jsem spíš pozorovala jak to dělají jiní. Cítim se pak aspoň trochu líp, i když pořád občas nemam ponětí, co se sebou. Děsí mě jak lidi překvapuju, i přesto, že mi o to nejde nebo mi na tom nezáleží. Weird.

Když si napustim až moc horkou vanu, občas se sesypu k zemi. Včera se mi to stalo zase. Nečekala jsem to. Nechci, aby mě zabilo něco, k čemu mam takovej vztah.

to je někdy z miulýho týdne

vezmi mě do lesa

V tý zimě, co je právě ve vzduchu, je hezkej cigaretovej kouř, je výraznej a pěkně si plyne. A pití zůstane chladný. Levá noha, pravá noha, kouř. To vidim, když na chvilku sklopim hlavu. Hudba zní líp. Úryvky z knih mi zní v hlavě jako ty nejmoudřejší slova na světě. Cejtim jak dýcham, jenom tak zastřeně, ale přece. Světla nočního města, všechny ty barvy jsou příjemný. Podaná ruka jako záchrana před lidma, do kterejch tak trochu naschvál narážim, nechci už uhýbat. Neuhýbam ani pohledem. Jenom si občas zakreju obličej. Ať už rukama nebo obláčkama, pořád jenom proto, abych zase znovu mohla otevřít oči.

Jednou se probudim moc brzo ráno, ještě ani nevyšlo slunce. Převaluju se a koukam z okna. V hlavě monolog. Wow, to bliká ta hvězda nebo něco jinýho? Blbko, jasněže hvězdy neblikaj. Jo jasně, hvězdy neblikaj. Už brzo musí bejt světlo. A světýlko světélkovalo dokud jsem zase neusla.

Moje směšně milý potácení se městem se opakuje. Moje mysl je zamotaná. Zdálo se mi to nebo to bylo doopravdy? Aspoň mi neni na zvracení.

Na tý zimě, co je právě ve vzduchu, jsou nejhezčí ta hřejivá objetí.

jak moc?

Jak moc nenávidim svůj obličej.
Jak moc nenávidim svoje tělo.
Jak moc nenávidim svojí imunitu.
Jak moc nenávidim svojí malomoctnost.
Jak moc nenávidim svojí nerozhodnost.
Jak moc nenávidim svojí lenost.
Jak moc nenávidim svý "problémy".
Jak moc se nenávidim za svojí sebe-nenávist.