neděle 5. května 2013

chci být lék, na bolavé duše

A co ta podnapilá holka? Sedí venku mezi autama, zvrací si tam pod nohy.

Piju, abych zapomněla na bolest duše. Druhej den mě bolí jenom tělo, napočítala jsem na něm 14 modřin a 4 odřeniny. Občas sama věřim tomu, že jsem poměrně šťastná. Pak nad tím přemejšlim a vim, že to tak neni. Jsem v hajzlu, jen to neřešim. Ne v takový míře jako dřív. Proč na to vůbec myslet, to neřeší ani to nejměnší.
Tam, kam často jezdim, mě léčí. Všemožnejma způsobama. Ani o tom nikdo neví.

Existence minimálně jednoho člověka mě strašně uklidňuje. Už jenom to, že je. Nevim přesně proč. Nejspíš všechno to tichý souznění, sny, představy.
Drží se mě to.

3 komentáře:

  1. vyser se na to. Myšlení, plánování.. je to k hovnu, věci prostě jen tak plynou. Jenom tak, jak samy chtěj. Prostě se na to vyser a nech to plynout. Užívej si to a žer Skittlesky s lidma, aby sis pak pod nohy blila aspoň duhově! :)
    everything gonna be alright!

    OdpovědětVymazat
  2. Jo, to znám. Už jen vědět, že ten člověk existuje, mě nějakým zvláštním způsobem uklidňuje...
    Tyjo, tolik modřin.

    OdpovědětVymazat